Naučit se chápat věci, které nejsou příjemné, je jedním z nejdůležitějšch úkolů takové knihy

Přinášíme vám úvod k prezentaci katechismu pro mladé YOUCAT, která proběhla dne 13. dubna 2011 ve Vatikánu. Autorem textu je Christoph Schönborn.*

V roce 2006 bylo ve Vídni prezentováno Kompendium katolické církve. Na tiskové konferenci vstala jedna žena a prohlásila: „Tato kniha není vhodná pro mladé.“ A já
si myslím, že měla pravdu. Tak mě napadlo: Zkusme tedy udělat něco pro mládež. A tím moje účast na tomto projektu skoro končila, protože celá kniha jako taková vznikala v Německu. Vůbec jsem netušil, že z tohoto projektu opravdu něco bude. V několika následujících bodech bych Vás rád seznámil s plánováním i realizací tohoto projektu. Ale nejprve bych se rád ohlédl trochu do historie.

V roce 1985 jsem sloužil v biskupské synodě jako „asistent pro teoogické záležitosti“ a zároveň jsem byl i profesorem dogmatické teologie ve švýcarském Freiburgu. V latině tam měl proslov i bostonský arcibiskup, kardinál Bernard Law a řekl jednu důležitou větu: “Iuvenes Bostonienses, Leningradienses et Sancti Jacobi in Chile induti sunt ‘blue jeans’ et audiunt et saltant eandem musicam.” V češtině to znamená: „Mladí z Bostonu, Leningradu i Santiago de Chile nosí ty samé džíny a tančí na stejnou hudbu.“ Tímto postřehem chtěl uvést podstatu svého projevu: V globalizovaném světě přece musíme najít nějaký způsob, kterým bychom společným jazykem vyjádřili věci víry. I přes všechny námitky byl tento projekt úspěšný. Papež Benedikt XVI. nám ve svém skvělém Úvodu ke Katechismu pro mladé: YouCat připomíná, že i on měl určité námitky. A tak Katechismus katolické církve přes všechny námitky i pochybnosti slaví úspěchy na celém světě. Ale úplně od začátku nám bylo jasné, že musíme nechat prostor i místním katechismům a katechismům, které se zaměřují na konkrétní čtenářské publikum. Jedním z takto zaměřených produktů je i YouCat.

Proč bychom vlastně měli mít nějaký katechismus? Narozdíl od Trentského koncilu nevznikl na II. vatikánském koncilu žádný katechismus. Dvacet let po koncilu světová synoda biskupů oznámila, že pro veškeré činnosti týkající se předávání víry
probíhají velmi pomalu. Proto se rozhodli, že musí nějak didakticky zprostředkovat hlavní doktríny koncilu i celé církve. Ukázalo se, že dobrým modelem je trentský katechismus z roku 1566, a to jak strukturou, tak i tím, jak propaguje mír. Petr Canisius, jediný světec, který sídlil ve vídeňské katedrále, sepsal ve Vídni svůj slavný katechismus a také „Minimus“, svůj malý katechismus. Je existence katechismu jako „literárního žánru“ důležitá i dnes, po II. vatikánském koncilu? Katechismus katolické církve nám říká, že ano. YouCat je dalším katechismem ve formátu typu otázka-odpověď. V Kompendiu se také pokusili o tento formát, a podle mého názoru to nebyl pokus zcela úspěšný. Věřím, že YouCat bude úspěšnější.

K významu katechismu pro mladé, na kterém také spousta mladých pracovala, bych měl ještě dvě poznámky. První je schopnost informovat. Život mladé generace je v multikulturní a multireligiózní společnosti mnohem jasnější a zodpovědnější. V dnešní generaci je schopnost předávat informace o vlastní víře mnohem důležitější než například v generaci mojí. Katechismus se snaží pouze znovu formulovat katolického učení o víře. Čtenář zjišťuje, že mnohé věci jsou nepříjemné a že je velmi těžké je přijmout. Některé věci jsou zvláštní a od současné mentality se velmi liší. Ale myslím, že naučit se chápat věci, které nejsou příjemné, je jedním z nejdůležitějšch úkolů takové knihy i práce s ní spojené. Mojí druhé poznámce se věnoval i papež Benedikt ve svém úvodu. K víře potřebujeme společenství. Tato kniha vznikala společným úsilím a měla by podporovat vznik i činnost společenství. Společenství, které není jen příjemným posezením, ale jehož cílem je stát se společenstvím víry, potřebuje mít nějaké společné základy. YouCat by mohl a měl být v tomto směru pomocí.

Proč se o tento projekt od začátku tolik zajímal i papež Benedikt? Je to přece on, kdo nese největší odpovědnost za Katechismus katolické církve. Předsedal komisi, pod jejímž patronátem jsme pracovali jako editoři. Na známé konferenci v Paříži a Lyonu v roce 1983, kde se rozebírala záležitosti okolo katecheze, to byl on, který pronesl ona rozhodující slova a byl to on, který podnikl první kroky, které vedly ke vzniku Katechismu. Proto není ani třeba říkat, že katechismus pro mladé lidi je jeho srdci velmi drahý.  On sám k němu napsal krásný a přesvědčivý úvod. S velikým odhodláním i nadšením nám tento 84letý pastýř nabízí to, co já považuji za to nejlepší možné povzbuzení ke čtení této knihy.

* Christoph kardinál Schönborn OP (*1945) je rakouský katolický duchovní, dominikánský mnich a teolog, arcibiskup vídeňský. V roce 1998 byl jmenován kardinálem a krátce na to i zvolen předsedou Rakouské biskupské konference.